Historie městského obvodu

Popis historie městského obvodu Svinov

Znak_barevnyPrvní písemná zmínka o vsi Svinov (Schönebrunne) je v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciánského kláštera ve Velehradě, který v 13.století získal rozsáhlé majetky na severní Moravě. Část Svinova byla v majetku velehradského kláštera až do husitských válek. Téměř do konce 19. století byla obec převážně zemědělská s ustáleným vývojem lidnatosti. Nárůst obyvatel a hospodářský rozvoj obce zaznamenáváme teprve po dokončení Severní dráhy Ferdinandovy na úseku Lipník - Bohumín vedené přes Svinov (1.května 1847). Svinov se stal železniční stanicí na důležité mezinárodní trati Vídeň - Krakov. Výstavbou železniční tratě Svinov - Opava v roce 1855 a připojením Vítkovické závodní dráhy v roce 1887 tak vznikl ze Svinova i důležitý dopravní uzel, na který navázala v roce 1907 ještě tramvajová doprava z Moravské Ostravy a místní dráha z Klimkovic v roce 1911 (elektrifikována v letech 1947 - 1948). Už v roce 1909 byla vydána koncese na stavbu železniční tratě Svinov - Kunčice, která byla však realizována až v roce 1964 výstavbou tzv. Polanecké spojky. Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál a spolu s přibývjícím obyvatelstvem se začali vzmáhat i místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky. Velký příliv obyvatelstva, a to i německého, nastal po založení válcovny trub Oskarem Hulschinskym z Berlína v roce 1892. Ta přešla v roce 1908 do majetku říšskoněmeckých průmyslníků Mannesmanů. Tato největší svinovská továrna vyráběla roury všech možných druhů a vyvážela je téměř do celé Evropy a Jižní Ameriky. Svinov se tak z ryze zemědělské obce postupně stal obcí zemědělsko - průmyslovou a tento charakter přetrvává až do současnosti. V roce 1897 vznikla svinovská cihelna, 1891 parní mlýn a pekárna, v roce 1899 byl otevřen lihovar, z menších závodů jmenujme alespoň výrobu sifonových hlav, měděných drátů, strojní stolařství s pilou a strojní zámečnictví. V roce 1925 byl zahájen provoz radiostanice. Z dějin Svinova zpracovaných útržkovitě několika místními kronikáři a historiky vyplývá, že ani Svinov nebyl ušetřen důsledků Mnichovské dohody. 9.října 1938 byl obsazen německým vojskem a připojen k Německu jako součást Sudetské župy. Spolu s německou armádou se tu usadilo i gestapo, Docházelo k postupné likvidaci české školy, podniky byly z větší části ovládány Němci, nebo do nich byli nasazeni němečtí komisaři. 30.dubna 1945 Svinov osvobodila Rudá armáda a dovršila osvobození Ostravy od nacistické okupace. Stalo se již tradicí, že 30.duben je slaven jako vzpomínkový den na padlé a umučené svinovské spoluobčany. Válka zanechala tak jako všude rozbořené domy, zničený majetek, který se však na rozdíl od utrpení a válečné tragédie mnoha rodin podařilo vcelku rychle obnovit. Svinov se stal opět svobodným a samostatným v rámci ostravského okresu. Po volbách 1957 však svou samostatnost ztratil a byl začleněn jako jedna z částí do převážně sídlištního obvodu Poruba. Tento stav byl změněn až v roce 1990, kdy se z vůle občanů vyjádřených v komunálních volbách Svinov opět stal svébytným obvodem s vlastními příjmy a výdaji, o nichž rozhodují zastupitelé v samosprávných orgánech zastupující zájmy svinovských občanů. Celých osmdesát let oddělilo volbu prvního novodobého starosty vzešlého z komunálních voleb 1990 od volby vůbec prvního starosty Svinova. Postupně byl vybudován úřad, kde může svinovský občan vyřídit veškeré své občanské záležitosti.